Kreativita, imaginace a morbidita

30. 6. 2009  |  Ostatní  |  Share  | 

žabí muzeumJsme zvyklí na muzea kde čeho a v této oblasti nás jen těžko něco přek­vapí. Jedna z nejbizarnějších sbírek však vznikla už ve druhé polov­ině 19. sto­letí a mají jí ve Švýcarském městě Estavayer-le-Lac v kan­tonu Fribourg.

François Per­rier se vrátil roku 1849 jako mladý pen­ziono­vaný důs­to­jník Švýcarské gardy z Vatikánu do své rodné obce. Pro­tože neměl co na práci, toulal se po březích Neuchâ­tel­ského jez­era a sbíral žáby. Nedělal si je k jídlu, ale preparoval je. Sto osm obo­jživel­níků před­stavuje ve svérázném panop­tiku výjevy ze života společnosti 19. sto­letí. Ve třech vit­rínách mohou návštěvníci vidět rod­inu u jídla, hráče karet, školní třídu s učitelem a jed­ním žákem klečícím na hanbě, holičský krámek, soudní přelíčení nebo ban­ket. Vrchol­nou scé­nou je vojen­ské cvičení, jemuž přih­líží žabí inval­ida s dřevě­nou nohou. Kaž­doročně žabí muzeum navštíví 15 000 zvě­davců. Bohužel po náhlé smrti osmač­tyřicetiletého autora se nikomu nepo­dařilo na jeho orig­inální tvorbu navázat. Text medailonu (a tip) pochází z knihy Libuše Moníkové Zjas­něná noc.

žabí muzeum2

Doporučte článek



Přidejte svůj názor